Při přejímce v servisu Citröen Patëra v Radotíně a večer pak i na Staroměstském náměstí se zdravil každý s každým, konstatovali jsme, jak nás ty desítky let navíc pěkně aerodynamicky vydesignovaly (ale do sedadel se skoro všichni vešli, jen ty čtyřboďáky bylo třeba dost povolit...). Táta nakonec zůstal na startovní prapor sám a ve čtyřiaosmdesáti brilantně odpočítával hlasitě sekundy zbývající do startu a jako legendární časoměřič odstartoval 66 posádek, než unavený a šťastný předal prapor Petru Dvořákovi. "Oni mě všichni poznali!" radoval se, omládlý asi o třicet let a až do noci vzpomínal radostně na historky, které provázely jeho celý život prožitý s motoristickým sportem.